Abych vám to objasnila.
Pokud si někdo vzpomíná na článek v červnu, kdy jsem psala, že mám jeden soukromý problém, tak šlo o to, že mi onemocněl pejsek. Dostal mozkovou mrtvičku. Protože jsem se to dozvěděla cestou z dovolené byla jsem hodně rozrušená. Na měsíc jsem se vrátila, protože s pejskem se to i na měsíc zlepšilo. Bohužel nám 16.7. opět začal zlobit a jeho zdravotní stav se zhoršil. Bylo by to jen o udržování a on měl už svoje nejlepší léta za sebou. Proto jsme se rozhodli dát ho 19.7. uspat.
S odstupem času si myslím, že jsme neudělali chybu. Udělali jsme mu laskavost. Byla jsem s ním poslední dva dny doma, takže to bylo prakticky na mně. Ale nelituji! Vím, že by doma nebyl až bych se vrátila z tábora.
17.7. odjel můj brácha na dovolenou a já odjížděla 23.7. na tábor. Vybírali jsme s tátou celou dobu nového čtyřnohého kamaráda, ale kvůli bráchovi jsme čekali do srpna, aby nepřijel domů a tam rasa, kterou neschválil.
Vybrali jsme si černého labradora Buddyho. Jedeme si pro něj tento pátek, takže se hrozně těším.
Byla jsem na táboře, domluvila se na návštěvě Varů, na srazu tábora ve Varech, neujasnila si jednu věc a odjela.
Právě proto, že prakticky v půlce srpna budeme mít doma miminko, měla bych se scházet s kamarádkama, jet 2x do Varů, mít brigádu a připravit se na září, rozhodla jsem se, že tady zavřu krám.
Poslední 2 měsíce jsem tomu stejně moc nedala. Ale i tak to byl krásný půl rok blogování! Děkuju za komentáře, sledování a všechno :)
Byla to super zkušenost, ale tohle není pro mě.
Třeba se ještě někdy ozveme :))
Páčko! Ann
